Třetí pilíř: vysoké poplatky, nízké výnosy. Komu se vyplatí?

Novela zákona má do třetího pilíře pustit konkurenci i peníze státu.

Třetí pilíř byl dlouhá léta v závětří debat o důchodech. Politici i média se soustřeďovali na první a druhý pilíř, zatímco doplňkové důchodové spoření bylo na okraji jejich zájmu. Reforma z dílny ministerstva práce to má změnit.

Ministr Milan Krajniak (Jsme rodina) se snaží přesvědčit lidi, aby si sami více spořili na důchod. Jinými slovy, na povinné důchodové pojištění, tedy první a druhý pilíř, by se neměly spoléhat, pokud nechtějí na penzi živořit.

V budoucnosti se Slovensko nevyhne demografické krizi, a tak význam doplňkového důchodového spoření poroste. Stát by měl podle Krajniakových plánů k němu lidi motivovat finanční prémií.

Zároveň by do prostředí čtyř současných doplňkových důchodových společností (DDS) – NN Tatry – Sympatie, Uniqa, Stabilita a DDS Tatra banky – měla vstoupit konkurence.

Nový osobní důchodový produkt by měli vedle DDS nabízet další správci s licencí od Národní banky Slovenska (NBS), jako jsou banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry a důchodové správcovské společnosti, které spravují úspory ve druhém pilíři.

Ministerstvo tvrdí, že průměrná výkonnost doplňkových penzijních fondů zaostává za potenciálem a kritika odborníků směřuje na jejich vysoké poplatky. Pro koho se třetí pilíř vlastně vyplatí? A jak ho může nová konkurence rozhýbat?